Na druhém webu se pomalu rozjíždí rubrika s recepty, tak se přijďte kouknout
zde.

Rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis)

13. ledna 2007 v 23:35 | z knihy o bylinách
Rozmarýna je vytrvalý, bohatě větvený, neopadavý polokeř, vysoký 90-180 cm, původem ve Středozemí.
Má ráda slunné polohy, chráněné před studenými větry, a vápenaté lehké půdy. Často roste v křovinatých pobřežních porostech kolem Středozemního moře.
Rozmarýna má přímý nebo vystoupavý čtyřhraný stonek, který druhým rokem dřevnatí. Přisedlé kožovité listy jsou čárkovité. Na líci jsou leskle tmavozelené, na rubu běloplstnaté.
Květy jsou nejčastěji fialové nebo bledě modré, ale u některých forem mohou být i růřové nebo bílé.

Tradice:
Rodové jméno "Rosmarinus" pochází z latinského "ros maris" neboli mořská růže, protože rozmarýně se dobře daří na skalnatých mořských pobřežích. Druhové jméno "officinalis" vyjadřuje skutečnost, že rozmarýna byla pro své léčivé vlastnosti na uznávaném seznamu léčiv. Staré francouzské jméno rozmarýny "incensier" ukazuje na její používání v kadidlech, určených k exorcismu (obřad při kterém se vymítá ďábel).
Kdysi se věřilo, že rozmarýna posiluje činost mozku a zlepšuje paměť. Studenti ve starém Řecku a Římě nosili rozmarýnový věnec, aby si lépe zapamatovali učební látku.
Existuje pověst, která vysvětluje, proč rozmarýna roste na pobřežních skalách. Divá žena z Etny prý uvrhla na ostrov prokletí žárlivosti. Kletba zahubila veškerou lásku a pohodu, která zde dříve panovala, a způsobila, že všude vyrostl blín, rulík a mandragora. Kořeny těchto rostlin sahaly tak hluboko, že země plodila jen samé zlo. Lidé kolem Etny propadli zoufalství a beznaději. Dokonce i okolní moře se rozbouřilo zlostí nad tím, co nastalo a jeho vlny bičovaly pobřeží. Když poslední vlna dopadla na zem a voda se vracela zpět k moři, strhla s sebou mladou dívku. Když dívka padala do moře volala : "vzpomínejte! vzpomínejte!" A všude tam, kde se její ruce zoufale chytaly skal, vyrostly líbezné keříky rozmarýny.
Římané přivezli rozmarýnu do Británie, kde se nejdříve používala v kuchyni, ale zmínka o ní je už v anglosaském herbáři z 11. století. Rozmarýna se považovala za ochranu i lék proti mnoha nemocem. Ve středověku byla rozmarýna oblíbenou bylinou, která se rozhazovala v místnostech, zvláště u soudního dvora, kde údajně chránila zůčastněné proti skvrnitému tyfu.V Itálii a Španělsku věřili, že rozmarýna chrání proti zlým duchům.
V květomluvě rozmarýna vyjadřuje věrnost, lásku, vzpomínky a přátelství. Dávala se také do souvislosti s narozením dítěte a při křtu někdy sloužila k zamíchání poháru. Řekové a Římané věřili, že rozmarýna symbolizuje lásku a smrt.
Léčivé vlastnosti:
Nálev se může použít při léčbě deprese, nespavosti, úzkosti, nervových migrén, revmatických bolestí a jiných bolestí kloubů. Čaj můžete pít denně jako povzbuzující nápoj. Je také dobrým antiseptickým kloktadlem a ústní vodou. Zevně se používá k hojení ran, pohmožděnin a namožení svalů. Podporuje krevní oběh a zmírňuje bolest.
Užití v kuchyni:
Rozmarýna chutná pryskyřičnatě a kořenitě, čerstvá voní hodně aromaticky.
Sušená je trochu hořká a trpká, dávkujte ji proto opatrně.
Ochucuje zvěřinu, vepřové maso a drůbež, výborně se také hodí ke šťavnaté zelenině, například rajčatům, cuketám a bramborám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama