Na druhém webu se pomalu rozjíždí rubrika s recepty, tak se přijďte kouknout
zde.

Máta (Metha spp. L.)

18. prosince 2006 v 22:15 | z knihy o bylinách |  Koření
Rod máta má mnoho druhů, poddruhů, odrůd a kříženců. Obvykle se uvádí asi šest druhů, s více než 600 odrůdami. Mezi nejběžnějsí druhy, kultivary a křížence, které se obvykle vyskytují v zahradách patří :
Máta klasnatá : (Metha spicata L.) - původem ve Středozemí, dorůstá 30 - 90 cm. Má přímou hladkou lodyhu, která se v horní části větví, a hladké kopinaté listy se zubatým okrajem, které jsou obvykle přisedlé. Lichopřesleny fialových nebo růžových květů rozkvétají od července do října.
Máta vodní : (Metha aquatica L.) - je velmi silně aromatická bylina, která roste v mokrých , občas zaplavovaných místech. Zelené listy mají nachový nádech a příjemnou svěží vůni.
Máta peprná : (Metha aquatica x Metha spicata = Metha x piperita L.) - je křížencem mezi mátou klasnatou a mátou vodní a dorůstá do výšky asi 60 cm. Hojně se pěstuje po celé Evropě, Asii a Severní Americe. Má dřevnatý oddenek, z něhož roste čtyřhranná, přímá, roztroušeně chlupatá lodyha. Tmavozelené kopinaté listy jsou na dotek drsné. Růžovočervené květy rozkvétají od červa do srpna.
Máta vonná : (Metha suaveolens EHRH.) - má chlupaté, okrouhlé, jasně zelené lsity, které voní po jablkách. Dorůstá do výšky asi 60 cm.
Máta okrouholistá : (Metha spicata z suaveolens = M. x villosa HUDS.) je vysoká asi 90 cm a má velké, okrouhlé chlupaté listy. Listy jsou středně zelené a voní po jablkách nebo mátě peprné. Květy jsou růžové.
Máta příbuzná : (Metha arvensis x spicata = M. x gentilis L.) má pestrobarevné listy, které slabě voní po zázvoru. Dorůstá do výšky 30 - 60 cm a měla by se pravidelně sestřihávat, aby se podpořil její růst.
Máta citronová : (Metha x piperita nm. citrata (EHRH.) BOIVIN) má tmavě zelené listy s fialovým nádechem. Jsou hladké a silně vonné. Rostlina dorůstá do výšky 30 - 60 cm a její vůně připomíná "kolínskou vodu".
Polej obecná : (Pulegium vulgare MILL.), má jasně zelené listy a pepermintovou vůni. Vytváří dvě formy, plazivou, která je vysoká asi 15 cm, a přímou, která dorůstá do výšky 60 cm. Obě formy mají fialové květy.
Všechny máty mají rády slunné nebo částečně zastíněné polohy a vlhké, dobře propustné půdy s dostatkem živin.

Tradice:
Rodové jméno "Metha" je odvozeno z latinského slova "mente" neboli myšlení, protože se věřilo, že máta stimuluje činnost mozku. Jinou možností je, že vědecké rodové jméno i anglické jméno rostliny (mint) pochází z řecké mytologie. Mintha byla vodní víla, kterou miloval Hádés, a jeho žárlivá manželka ji přeměnila v tuto vonnou bylinu.
Řekové rozhazovali mátu po podlaze chrámů, cídili svazky máty hodovní tabule a přidávali ji do osvěžujících lázní. Zvykem Řeků bývalo parfémovat si různé části těla odlišnými vůněmi; máta se používala na paže. Vojákům doporučovali, aby u sebe vždy měli mátu, která jim znovu dodá odvahu, pokleslou po milování. Rozdrcenou mátu s citronovou vůní dávali do lůžkovin.
Římský básník Ovidius napsal o mátě, že je symbolem pohostinnosti, a proto se s ní leštily jídelní stoly před podáváním pokrmů hostům. Římané používali mátu k mnoha účelům, včetně ochucování vína a omáček. Pravděpodobně to byli Římané, kteří přivazli mátu peprnou do Británie.
Hebrejci čistili mátou podlahy synagog, a máta byla i jednou z Šalamounových bylin k vysvěcení jeho rituálního kropítka.
Italové mátu sypali na podlahu kostelů. Zvykem Arabů bylo nosit stále snítku máty, protože věřili, že je chrání před nemocemi přenášeným hmyzem, a že posílí jejich mužnost. Již po celá staletí také pili mátový čaj.
Ve 14. století se máta používala k vybělení zubů a ve francouzských nápojích lásky.
Japonci nosili kuličky z mátových listů pro jejich osvěžující a posilující vůni.
Lidové pověry:
Kdysi se věřilo, že nošení máty zvýší úspěch a blahobyt. Proto lidé vkládali mátu do váčků s penězi nebo do peněženky. Podle jiné pověry zajistí máta pověšená v domě bezpečí jeho obyvatel.
Léčivé vlastnosti:
Pro léčebné účely se používají nadzemní části rostliny. Všechny mýty slouží obecně jako tonikum a prostředek proti křečím, a mají antiseptické a anestetické účinky. Slabší nálev působí jako sedativum, zatímco silnější nálev má povzbuzující a tonizující účinek. Nálev pijte při nachlazení, kataru, nespavosti a poruchám trávení.
Používá se také při poruchách trávení, nadýmání, žaludeční nevolnosti, průduškových potížích, nachlazení, chřipce, astmatu a k utišení kašle. Čaj z máty se také může použít jako kloktadlo při bolestech v krku, aftech, bolesti zubů, k omývání řezných ran.
Užití v kuchyni:
Čerstvou můžete použít do nádivek, do sekaných mas.Čerstvá máta se přidává také do smetanových sýrů, tvarohových pomazánek, k dušené zelenině (karotka, pór, mladá kapusta).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama