Na druhém webu se pomalu rozjíždí rubrika s recepty, tak se přijďte kouknout
zde.

Tibetské mísy

9. srpna 2006 v 16:41 | z knihy Vlastimila Marka |  Tibetské mísy
Koncem 60. let objevili zápaďané v himalájské oblasti zpívající mísy. Kruhové kovové nádoby různé velikosti, některé lesklé a hladké, jiné matné, některé zlaté, jiné téměř zčernalé. Původ mís je záhadný a nejistý.
Ví se, že použití zvuků a mís bylo drženo ve velké tajnosti. Člověk, který uměl pracovat se zvukem, uměl léčit, byl velmi mocný a vážený.
Existují staré fotografie oltářů, na kterých jsou kovové nádoby ve tvaru mís, ty se prý ale používaly jen jako nádoby na jídlo a na obětiny.
Mísy jsou podle tradice vyrobeny ze sedmi kovů, z nichž každý symbolizuje kov jedné planety:
  • zlato symbolizuje Slunce
  • stříbro Měsíc
  • rtuť Merkur
  • měď Venuši
  • železo Mars
  • cín Jupiter
  • olovo Saturn
Každý kov produkuje určitý zvuk a dohromady pak vytvářejí výjimečně bohatý zvuk zpívajících mís. Říká se, že pravé tibetské mísy obsahují více stříbra a cínu a nejsou tak lesklé jako mísy z Nepálu, které září více zlatěji.
Vysvětlení různého podílu kovů: potulní kováři s sebou někdy neměli k dispozici všechny kovy, spíše používali ty, které nalezli v tom kterém údolí. Hory Himaláje jsou na rudy bohaté, proto se tam asi rozvinulo spíše zpracování kovů než keramika.
Výroba mísy: Roztavený kov byl polit na plochý kámen a nechal se ztuhnou v kovovou desku. Ta byla vyklepána kladivem do tvaru mísy, broušena pískem a nakonec byly některé mísy označeny nebo zdobeny.
Další teorie: Mísy byly posvátnými předměty a každý klášter jich vlastnil značné množství. Obětní dary musely dobře znít sprývnými vibracemi, a tak byly ukládány do znějících nádob. Mísy prý v Tibetu používali jen mistři zvuku při tajných rituálech, jen v soukromí a dokonce ani ne pro další mnichy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 máňa máňa | E-mail | Web | 29. ledna 2007 v 15:02 | Reagovat

já zbuznuju tibetské mísy, mám jejich nahrávku, vždycky mě uklidní

2 niky niky | E-mail | 15. února 2007 v 10:29 | Reagovat

Dostal jsem dárek-tibetskou mísu s paličkou. Zkouším na ni "hrát", ale zatím jen tak. Jsou určeny přesné postupy, nebo záleží jen na mém pocitu? Zvuk je někdy vysoký, někdy nízký, ale vždy pěkný. Co dál. Děkuji za radu.

3 Anissek Anissek | 26. března 2007 v 19:45 | Reagovat

Zbožnuji tibetské mísy !!!!!!!!!!!!!!

4 daja daja | E-mail | 27. června 2007 v 23:05 | Reagovat

ach zóóó, já dobře znám z balady cociální - dědova mísa

5 Canalmen Canalmen | E-mail | 9. srpna 2007 v 12:30 | Reagovat

U hraní na tibetské mísy spíše záleží na vlastním pocitu, než na principu hraní podle určitého návodu. Hlavní je hrát aby se nám to líbilo.

6 nomisek nomisek | Web | 9. prosince 2008 v 17:10 | Reagovat

Já osobně na svou mísu nedám dopustit.. i když jsem ji dostala "jen" jako narozeninový dárek, skvěle jsme si padly do noty... :-)

7 kocour kocour | E-mail | 19. ledna 2010 v 18:09 | Reagovat

Zdravím taky máme doma mísu ale když se rozezní pak začne vybrovat a zvuk se zkazí neví někdo jak se drží palička a jak hýbat zápěstím? díky

8 Sitkurs Sitkurs | E-mail | 11. prosince 2010 v 23:57 | Reagovat

Taky jsem si před pár týdny koupil mísu, cca 22cm v průměru (to je náhodička, můj den narození:)), má asi tak 4 tóny. Před nedávnem jsem "objevil", že se na ní dá hrát i bez paličky. S vodou uvnitř jako na skleničku, nebo vodní zvon. Jde to sice zpočátku obtížně, ale po chvíli...;-). Ale je nutná stabilní, neklouzavá podložka a to i při hře s paličkou, při protáčení a posouvání má větší tendenci "kopat".
Jinak, i nepříliš vnímavý, duchovnem se nazabívající lidé cítili teplo/šimrání/mravenčení, když jsem jim pomalu "cinkal" podél páteře nahoru a dolu
To jen píšu pár postřehů na vyzkoušení pro zájemce8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama